Kategorie: Lucidní sny
Vloženo: 1.10.2011 - 13:28
Zobrazeno: 138x
Dneska jsem měl poměrně dlouhý LD nevím jestli si pamatuju přesně celou dějovou linii, protože mi několikrát kompletně spadl celý sen i s obrazem a musel jsem počkat než mi znovu naskočí a to se pak změnilo prostředí… Takže napíšu co si pamatuju plus několik poznatků.
Začíná to tím, že jsem v nějakým domě v přírodě. Vím, že je to sen a trochu se rozhlížím kolem je tam víc místností víc lidí, u kterých mám pocit, že je znám pár který znám z reálu. Zkoušel jsem zastavovat čas, aby se ty lidi přestali hýbat. Na zastavení používám dálkový ovladač, který jsem výtáhl, jedno odkud, asi z kapsy a mačkám tlačítko stop. Docela to ujde, ale sen je nestabilní. Zastavení času myšlenkou bez ovladače se taky daří. Zkouším ruce, pro stabilizaci snu všemožně s nimi hýbu. Snad to trochu pomohlo. Vzpomněl jsem si na Atu, že má nějaký nový stabilizační postupy, a protože byl kousek ode mě tak jsem se ním poradil. Ukazoval mi to a já jsem to po něm opakovat… vypadalo to jako rozcvička… tření rukou, spojení rukou, pohyby spojenými rukami do stran, otáčení se kolem svojí osy, protahování lokte apod.
Asi to trochu pomohlo… říkám si, že si zamedituju. Šel jsem ven a jdu
po takový plošině z prken která je asi 3m nad zemí a přitlučená ke
stromům… takový most. Je to asociace na jedno místo, který jsem uvážil
jako dobré k meditaci, před nějakou dobou, tak ho podvědomí vytáhlo…
Jdu až na samotný konec. Po cestě sleduji kvalitu obrazu… mezi prkny
tvořící zábradlí vidím pavučinu a její bílí nitky. Koukám kalný
řeky dole předemnou a vidím tak plavat nějaký nečistoty… ve snu jsem to
identivikoval něco jako pilový zrnka ![]()
Jdu dál a stabilita, klesá, asi proto, že se víc soustředím na svoje myšlenky a nevěnuju pozornost prostředí. Tak se stalo, že ten konec kam jsem šel vypadal jinak než měl… Když jsem nakonci, říkám si, že až se otočím půjdu zase kousek zpátky bude to takový jaký to má být. A stalo se tak.
Sedám si do padmásany na tu podlahu z prken. Ten sed vypadá asi takhle:
http://www.srivyuha.org/…admasana.jpg
V reálu je nepohodlný na nohy a pro mě je bolestivý, ale ve snu má
zkušenosti, že se snovým tělem, který není anatomicky limitované to je
v pohodě. Napadlo mě že když už takhle sedím, mohl bych zkusit levitovat,
jak jsem to dříve chtěl zkusit. Imaginuji tedy, že se vznáším a letím se
podívat po okolí. Všímám si že tento způsob letání je velmi pohodlný,
hlavně ten sed ![]()
Tady si to přesně nepamatuji, ale doletěl jsem někam na kraj lesa k jezeru. Přemýšlím kam letět, něco mě napadlo, ale pak jsem to zavrhl a říkal si, že zkusím něco těžšího. Dolevitovat nad hladinou na druhou stranu a nespadnout do vody. Tak letím asi metr na hladinou a raději přidávám na rychlosti. Povedlo se.
Dál si zase kousek napamatuji. Jsem někde ve městě a zase zkouším levitovat. Ale už si nechci sedat a odlepovat se od země, takže si jednu nohu rukama vytáhnu nahoru, zafixuji svoji pozici ve vzduchu a druhou rukou tam přehodím druhou nohu a je to. Takto jsem to provedl ještě několikrát.
Jsem v nějakým městě, asi Praha. Lítám si po ulici a lidi se tomu
podivují, ale ne moc. Líbilo se mi jak jsem se vznášel někomu nad hlavou
Letím nad chodníkem do kopce a předemnou je pravoúhla
zatáčka. Trochu si z lidí šprýmuju a předstírám, že v ruce držím
volant, řadím a dělám tu toho zvuky ![]()
Dál jsem byl v to městě někde u kostela s nějakými lidmi, poletuji si kolem a napadlo mě že bych si zkusil zatáčení a ostrý zatáčky s nakloněním… cca jako letadla… tak letím zatáčím a když vidím že to nevyberu a narazil bych do roku kostela, tak jsem mysli oznámil, že jsem nehmotný proletěl jsem skrz pevnou hmotnu aniž bych ji porušil.
Dál jsem letěl někde po ulici a vidím oblast o který vím, že je zakázaná… zahýbám doleva a vidím obrovskou zeď tu přeletám a dole pod sebou vidím vězení s nádvořím na kterým je spousta vězňů a jsou tam hlídači, který na mě neděli dobrý dojem. Raději se znehmotním a přidávám na rychlosti. Stříleli po mě ale kulky proletěli skrze mě jako bych tam nebyl, jen jsem cítil takový zvláštní pocit, ale v pohodě. Levituji dál a všímám si, že ač je tento způsob cestování pohodlný to zatáčení trochu zlobí. Činí mi problémy když letím a chci změnit směr, tak setrvačností se pohybuji dál. Nakonec jsem vymyslel způsob jak to vylepšit. Vyberu si pohledem nějaký objekt, který je pro mě něco jako fixní bod a představím si že se k němu přibližuji a zvětšuje se. To už fungovalo docela dobře.
Pak jsem se probudil Nevím jestli pak ještě něco bylo, ale je to asi tak nějak vše co jsem chtěl říct.