Deja-vu ve snu

Moc často sem svoje sny nezapisuju, ale tentokrát udělám výjimku. Měl jsem totiž velmi zvláštní sen, který je pro mě tak trochu záhadou.

Jsem v supermarketu v našem městě. Konkrétně v Albertu. Vím, že tam je se mnou i moje sestra, něco spolu nakupujeme, rozhodně nějaké ovoce a pak taky cosi hledáme. Pak běžím pro nějaké zboží, které je zřejmě blízko pokladny, cestou míjím nějakou zaměstnankyni Albertu. Najednou se spustí siréna. Ale není to siréna v obchodě, je to siréna s dlouhým tónem; ta, která se pouští při kritických událostech. Lidé i prodavači se zastavují a zmateně se dívají kolem sebe. Všechno ztichlo, je slyšet jen zvuk sirény a poděšený šum a šepot lidí. Všichni, jakoby najednou doslova zkameněli. Někteří nervózně odcházejí kamsi bez cíle. Leknutím jsem na zem upustil nějakou prázdnou lahev od vína, kterou jsem našel mezi plnými lahvemi.

Po chvíli jsem spolu s dalšími pár lidmi vyšel před obchod. Byla noc a parkoviště bylo téměř prázdné. Ségra vyšla taky ven.. šli jsme velmi pomalu po parkovišti směrem od obchodu; bylo slyšet nějaké instrukce hlášené rozhlasem.. říkali něco o tom, že lidi mají zůstat doma, atd. Cítil jsem velmi intenzivní pocity, nevěděl jsem, co přijde, netušil jsem, co se venku skrývá. Byla to neuvěřitelná nejistota.

Pak jsem šel po tom parkovišti jen já sám – ségra tam už nebyla. Najednou se přede mnou vynořila nějaká temná bytost. Byla trochu podobná některým hororovým postavám jako třeba z filmu Kruh či Přichází satan. Měla šedou kůži v obličeji a byla tmavě (zřejmě černě) oděná. Byla to žena a byl na ni celkem děsivý pohled. Myslím, že jsem s ní mluvil, ale můžu už jen odhadovat, o čem asi.

Potom se ještě něco odehrálo u nás doma, ale to už vážně nevím.

Každopádně.. když jsem ve snu vyšel před ten obchod, a když jsem viděl tam ty lidi postávat a slyšel tu sirénu a pak ty instrukce, a když jsem viděl to parkoviště, cítil tu mrazivou noc.. věděl jsem, že se to už stalo. V tom snu jsem prostě cítil, že tenhle okamžik znám.