Prohlídka budovy, bazén, přestřelka, zombie

Jsem na náměstí s Martinem Stoklasem, někam jdeme po ulici… Je tu nějaká prohlídka nějaké budovy, nebo co a tak nás napadá že se tam půjdem taky podívat. Já si ale uvědomuji, že jsem nemám batoh a nechal jsem ho na lavičce o 100 metrů zpátky. Přemýšlím jestli ho tam nechat, ale radši se pro něj vrácím. Martin už jde pomalu dovnitř, tak běžím abych to stihl. Batoh na lavičce opravdu je, ale není v něm notebook! Jaktože v něm není notebook?? … Počkat, já ho tam možná vůbec neměl. Jdu tedy s batohem zpátky a mířím do budovy.

Všude je spousta lidí a Martina nevidím, vystupuji po schodech a na balkóně něco vysvětluje naše průvodkyně a asi tam ukazuje i ohňostroj. Moc z toho nemám, protože už to vlastně skončilo a přesouváme se zase jinam. Už zřejmě vidím Martina, ale jsem od něj daleko. Všichni jdeme nějakou chodbou a zpátky dolů někam ven. Stojí tam autobus a nastupujeme, říkám si, že se asi teda potkáme na místě. Rozjíždíme se, ale v autobuse Martina nevidím – no, nejspíš jel jiným. Stojím tedy v autobuse, na sedadle vedle mě sedí nějaká malá holka, tak 10 let, trochu tlustší, blondýna.. a snaží se mě tam pozvat na rande nebo co. Tak se snažím nějak slušně odmítat, až mě vysvobodí zastavení autobusu. Vystupujem a jdeme někam po cestě, tam na zahradě vidím bazén, jdeme do něj. Chvilkujsme a zase mě začíná obtěžovat nějaká další holka (neměl jsem se včera dívat na youtube na ty divné mladé hudební skupiny 10-letých holek ).

Po chvíli jdu radši pryč, procházím nějakou ulicí, ani nevím kudy kam. Procházím nějakým dvorem, kde potkávám 2 chlapy co se mnou něco řeší. Pak někdo utíká (zřejmě nějaký zloděj) a tak běžíme za ním. Už ho skoro mám, když v tom se zastaví a vytáhne na nás zbraň a něčím nám vyhrožuje. Nevím co mám dělat, v jednom okamžiku mu však rychle chytám ruce s pistolí a snažím se mu ji vzít. Po pár výstřelech do země a chvíli napětí se mi to podaří a mířím teď já na něj. Všímám si že na pravé straně stojí nějaký policista a sleduje nás, tak mu říkám ať s ním jde něco rychle udělat, protože já nechcu mít zbytečné problémy, že bych tu střílel a někoho zranil. Ten policajt ale nic nedělá a ten chlap se přibližuje ke mě. Varuju ho, že ho zastřelím, ale on mi nevěří a pořád se přibližuje… Začínám stresovat, couvám a křičím na toho policistu ať ho střelí aspoň do nohy nebo někam! Najednou se ozývá výstřel… jenže já začínám cítím bolest mezi břichem a pravou nohou – Ten d*bil se netrefil a střelil mě!! Zároveň se ke mě pořád rychle přibližuje ten chlap, není jiná možnost – rychle nabíjím a střílím. Trefil jsem ho přesně mezi oči a on padá na zem! „Vidíš co jsi sakra udělal? Střelil jsi mě a já ho zabil!!“, křičím na policistu. Teď jen slyším toho chlapa který byl se mnou jak říká: „Ale on není mrtvý, on ŽIJE!!“. Otočím se a vidím jak ten střelený vstává ze země, z hlavy mu teče krev a on se pomalu řítí na nás…