Menza, domov a zajímavé probuzení

Stál jsem na parkovišti u nějaké hospody/restau­race/nebo nejspíš menzy. Čekal jsem tam chvilku u vchodu, než dojdou 2 spolužáci z auta, ať jdeme všichni dovnitř najednou. Měl jsem na sobě nějakou mikinu s kapucí přes hlavu, kolem procházelo pár lidí, všichni se na mě tak dívali divně (v realitě mám teď trochu popálený obličej od Slunce, takže kvůli tomu to nejspíš bylo), ale pak už mě to přestalo bavit a něco jsem jim řekl . V zápětí přišli ti spolužáci a mohli jsme jít dovnitř.

Stáli jsme tedy u pultu – vypadalo to spíš jako takovej fast-food – a vybírali, co si dáme. „Hlavní jídla“ tam měli napsané asi jen 4, ale jinak tam byly vystavené různé nádoby se saláty, a podobně. Problém byl taky trochu to, že jsem nevěděl co ty názvy znamenají, byly takové nic neříkající, ale spolužáci vypadali že ví co chtějí, ale nezeptal jsem se jich. Ještě jsem viděl že dál u pultu mělo dost lidí nějaké těstoviny s oranžovou omáčkou, ale neměl jsem na ně vůbec chuť.

Teď už jsem byl doma, v ložnici v posteli a ve vedlejší ještě ležel asi Martin Stoklas. Dívali jsme se na simpsonovi, nebo nějakej podobnej seriál. Jak začínal další díl, tak on říkal že tenhle je nudnej, že to mám přeskočit, tak jsem ho tedy přeskočil. Všiml si že další díl na tenhle navazuje, ale i když Martin nic neříkal o tom, že je taky nudný, přeskočil jsem i tenhle. Nějak už usínal a já si ještě vzpomněl, že s námi má být Libor Šusták, že jsme přece chtěli ještě zajít na nějakou akci. Nic moc jsem se nedozvěděl. Najednou jsme slyšeli, že někdo jde po schodech. Martin myslel že je to Libor, ale říkal jsem že je to přeci blbost, co by tu dělal. Šli jsme se kouknout ke dveřím z pokoje, a fakt to byl on. Šel nahoru a k mojemu pokoji (naproti dveřím, kde jsme byli my) a zaklepal. Tak jsem (jakoby z toho pokoje) řekl, ať jde dál. On teda vešel a něco tam začal dělat u počítače. Pak jsme takhle přes chodbu něco řešili, on se mě ptal jestli jsem viděl nový díl, že už vyšel a že je ještě k tomu autu super minihra. Zprvu jsem řekl, že viděl, ale jak mluvil o minihře a autu, nevěděl jsem o jakém seriálu mluví. Řekl že Prison Break a já si uvědomil, že jsem ten nový díl neviděl a musím se na něj rychle podívat.

V tom ale začal zvonit budík z mého pokoje, tak říkám ať ho vypne! Jenže on ho nevypnul a tak zvonil hlasitěji, až mě probudil a já zjistil, že ten budík zvoní tady přímo vedle mě. – Je ale zvláštní jaktože jsem ho ve snu slyšel přímo z mého pokoje 10 metrů daleko a ještě v jiném směru než reálně byl.