Multideník.cz končí!
Prosím exportujte si (po přihlášení) své záznamy a komentáře.
Web bude smazán 25.5.2018.
Případný kontakt: E-mail / Facebook (Robert Pösel)

Barva aut jedoucích za mnou

Kategorie: Ostatní
Vloženo: 6.1.2011 - 20:13
Zobrazeno: 386x
Začátek: 5.1.2011 - 13:50
Konec: 5.1.2011 - 14:00
Obsah příspěvku:

Šel jsem po chodníku kolem hlavní silnice, slyšel jsem (nebo možná jen předvídal), jak ke mně zezadu přijíždí auto, které mě brzy předjede. Napadlo mě, že bude tmavě zelené, prostě to najednou nějak přišlo a já viděl zřetelně jeho tmavě zelenou metalízu. Konečně mě to auto dostihlo, a .. mělo skutečně takovou tu tmavě zelenou metalízu. V ten okamžik mě napadlo, že další auto bude zřejmě stříbrné (ačkoli jsem žádné další vůbec neslyšel). Asi půl minuty nic neprojíždělo, a pak se najednou vynořilo nějaké stříbrné auto. To už mě celkem ohromilo :-D. Zkusil jsem tedy sledovat opět svoje myšlenky, ale to už jsem se na to bohužel zaměřil a barvy se mi motaly jedna přes druhou a u dalšího auta jsem se nemohl rozhodnout mezi bílou a tmavě zelenou – a bylo mi divné, že by to byly tak podobné barvy jako ty předchozí.. nakonec projelo bílo-modré auto. Další tipy už vůbec nevyšly, neúspěšně jsem se pokoušel asi ještě pětkrát.

Pro psaní komentářů je vyžadováno přihlášení.

ArMi

22.2.2016 - 0:58

Něčemu podobnému se říká reklama z duchovního světa. Je ti předvedena schopnost, kterou sice nedisponuješ, ale kterou můžeš jistým tréninkem dosáhnout.

Dokud si tím nejsi naprosto jistý, tak je taková schopnost hodně pofidérní.

Firzen

22.2.2016 - 17:44

Když nad tím tak přemýšlím, tak se mi zdá, že schopnosti jsou pofiderní vždycky. Jsou přece pomíjivé stejně jako vše ostatní, co zde máme nebo čeho zde dosáhneme. Alespoň se mi to tak tedy zdá.. Eduard Tomáš říkal, že člověk nemá prahnout po schopnostech, protože ty nejsou Cílem. Dodává dále, že když budeme nějakou schonost potřebovat, tak ji mít budeme – ale pak zase přece může zmizet.

Myslel jsem si dřív, že určitými cvičeními lze dosáhnout různých schopností. Dnes se mi to tak ale už vůbec nezdá. Popravdě jsem asi nikdy nedosáhl výsledku, ke kterému dané cvičení mělo vést. Často se naopak ve mně probudilo něco naprosto nepředpokládaného, o co jsem nikdy neusiloval, zkrátka něco, co se projevilo spíš jako úkol, než „schopnost“.

Takže abych to zkrátil.. podle mě žádnou schopností disponovat ani nemůžeme. Nic zde není naše, je nám to pouze půjčeno na určitou dobu – někomu třeba na celý život, pokud to potřebuje. Jde zde přece o poznání Nejvyššího, a to nejde nijak nacvičit. Boha můžeme jedině hledat. A jestli jeden hledá v dlouhých meditacích, a druhý třeba při šermování mečem, v tom bych příliš velký rozdíl neviděl. :-)

ArMi

22.2.2016 - 23:00

Hlavní, co jsem ti chtěl naznačit aby ti nenarostl hřebínek z toho: „Já už umím!“ Pokud špatně pojmeš uvedené zážitky, tak tě to může úplně blokovat.

Různé schopnosti nejsou až tak pofidérní a třeba pokud si umíš představit před sebou kostku, tak si ji umíš představit i opakovaně. Existuje mnoho jiných věcí, kde se dá spolehnout na opakovatelnost. Právě opakovatelnost je ukázkou, že to není jen nějaký náhodný jev, ale že se ta vlastnost stala součástí tvé duše.

Třeba AC můžeš natrénovat tak, že se na to můžeš doopravdy spolehnout. To ale já neumím.

To co píšeš je samozřejmě obecná pravda, ten, kdo se žene po schopnostech může dopadnout ještě hůře než ten, kdo se po nich nežene. Pak je vysoká pravděpodobnost, že ty schopnosti zneužije. Přečti si jediný text, co jsem sem napsal o šíleném léčiteli. On se také hnal po schopnostech a přivedlo ho to do politováníhodného stavu, na který je pyšný. Požádal jsem ho o radu a pomoc a namísto pomoci jsem musel odrazit magický útok.

Chyba není ve schopnostech, ale v tom jakým směrem jsou ty schopnosti použity. Důležité je probouzet vědomí srdce a pak je tvé ego a všechny tvouje schopnosti prodlouženou rukou tvého ducha.

Boha můžeš hledat nekonečně dlouho do té doby než pochopíš, že ty sám jsi Boží jiskrou, která je personifikovaná. Bůh je totiž do jisté míry ekvivalentem bytí. Nejprve je třeba zjistit, kdo jsi ty sám. A Bůh se má ve vztahu k tobě podobně jako jedna buňka k celému tělu. Hlavní je, jestli je tvé vědomí zaměřeno spíše na to sloužit sobě nebo celku. Pokud buňka slouží jen sama sobě, tak se z ní stává ve vztahu k celku buňka rakovinná. Pokud má alespoň více než 50% zájem sloužit celku, tak je v zájmu samotného celku (nazvi si to třebas Bohem), aby měla více schopností.

ArMi

23.2.2016 - 23:17

Lidé většinou nerozlišují, co pochází od Boha a co odjinud.

Nejhorší možnost je, pokud někdo schopnosti získá ne vlastním vývojem, ale všechno za něho dělají bytosti. Takové schopnosti žádný přínos pro dotyčného nemají, ale přesně naopak ubližují a zatěžují. Některé bytosti to dělají přesně z tohoto důvodu.


A ještě jedna poznámka ohledně různých schopností. Připomenu dvě alegorie z Bible. Rozhodně znáš asi tu, ve které pán dá svým sluhům hřivny zlata k úschově. A jak dopadl ten, co svoji hřivnu zakopal do země.

A druhá alegorie říká o tom, že když tvého Otce požádáš o chleba tak ti nedá kámen.

Komentářů: 4Strana: 1 
© 2009 - 2018 Robert Pösel, webdesign Jaroslav Bereza. Podmínky použití a ochrana soukromí. Generováno 0,08825s