Multideník.cz končí!
Prosím exportujte si (po přihlášení) své záznamy a komentáře.
Web bude smazán 25.5.2018.
Případný kontakt: E-mail / Facebook (Robert Pösel)

Vyléčit se lze i za jediný den

Kategorie: Návody
Vloženo: 4.1.2012 - 21:59
Zobrazeno: 3106x
Začátek: 22.12.2011 - 20:52
Obsah příspěvku:

Před pár lety jsem často trpěl opakující se chorobou, kterou moje lékařka nazývala „virózou“ a na kterou byly všechny běžné léky krátké. Zkoušel jsem různé prášky, například acylpirin, panadol, valetol, coldrex, strepsils, septofort, … ale bohužel jejich účinky byly skutečně mizivé. A to i přesto, že jsem do nich na začátku vkládal nemalé naděje.

Jenom aby bylo jasno, tohle není klasický návod, je to jen pár mých nápadů, které mi fungují. Nemusí tedy fungovat ostatním.

Abych se k tomu ale vrátil.. moje léčba byla špatná a nemoci mě proto sužovaly klidně i tři týdny a já velmi trpěl. Nemoci byly tak silné, že jsem zcela ztrácel chuť a čich, díky mohutnému zahlenění jsem také skoro nic neslyšel, mohl jsem často dýchat jen jednou nosní dírkou a také jsem díky tlaku v hlavně ani moc nevěděl, kde vlastně jsem. Díky tomuto stavu a díky celkové slabosti jsem tedy vlastně nemohl nic rozumného dělat.

Postupem času se můj náhled na nemoci měnil, a v současnosti nemoc beru jako inteligentního nepřítele a pro vývoj důležitou událost zároveň. Zjistil jsem, že hlavní je se nevzdávat, hlavní je neříkat sám sobě „jsem holt nemocný a budu muset nějaký čas ležet v posteli“. To je začátek konce. Lepší je říct sám sobě například: „tato nemoc proti mě nemá žádnou šanci, protože mám obrovskou převahu“. A obrovskou převahu nad nemocemi skutečně máme, to je důležité si uvědomit. Nemoc začíná jako malilinký zárodek, ať už je ten zárodek fyzický nebo ne. Já si nemoc nezávisle na její přesné příčině představuji klasicky jako nepřátelské mikroby v mém těle.

Nemoc se většinou projevuje jako ochablost, bolest či pocit. Jakmile pocítím sebemenší náznak invaze, okamžitě vyrazím do útoku. Moje útoky jsou různé. Četbou a zkoušením jsem našel opravdu hodně postupů. Já nejčastěji postupuji takto:

Pokud je nemoc přímo v nějakém místě (třeba v krku), tak se na toto místo soustředím a říkám – normálně v duchu – svému imunitnímu systému, aby zde zaútočil. Imunitní systém si představuju naprosto obyčejně prostě jako obrovskou armádu vojáků. Představuju si pak, jak tato armáda obkličuje toto místo ze všech stran, a nebo třeba i jen z jedné tak, aby mohla vytlačit nemocné místo jakoby ven z těla. Díky této převaze (která je samozřejmě prokazatelná, není to vymyšlené, to je potřeba si uvědomit) potom nemoc postupně prohrává a mizí, až najednou zjistím, že místo, co mě ještě včera nebo předevčírem tak trápilo je už zase v pořádku. Samozřejmě nelze čekat zázrak – stejně jako na normálním bojišti i zde zůstanou stopy války, které zde pak mohou zůstat i několik týdnů. Jádro invaze je ale tímto zničeno. Nemoc potom buď postupně ztrácí na síle a nebo se třeba přesune jinam. Například do hlavy. Tam pak postupuju stejným způsobem. Někdy je nemoc prostě v celém těle a jsem slabý ze své podstaty. Ale zjistil jsem, že když vlezu do sprchy a dlouho se sprchuju horkou vodou, anebo když si lehnu do horké vany, tak tím moje tělo sílí a čistí se. Když jsem nemocný, tak se koupu klidně i třikrát denně; boji s nemocí je třeba podřídit všechno. Koupel se dá ještě vylepšit nasypáním soli do vody, to se pak dá spojit se záměrem připravit svěcenou vodu, nebo zkrátka vodu, která má zvláštní očistné účinky. Koupel ve svěcené vodě mě jednou vyléčila za jediný den.

Jenže nemoci se brání a snaží se nám znemožnit jakoukoli obranu. Proto například lidi během nemoci nemají chuť k jídlu. Nemají chuť k pohybu. Nemají chuť dělat nic. Jenže to je právě ta chyba! Nemoc se nás dále klasicky snaží zdeptat ucpaným nosem, motáním hlavy, zalehlýma ušima a horečkou či zimnicí.

Takže když jsem nemocný, tak jím nejméně 2× více, než obvykle. Dělám to prostě na truc proti té nemoci, aby věděla, že mě nedostane. Samozřejmě tím pak dodávám tělu mnoho energie na obranu, takže nemoc slábne. Co se týče ucpaného nosu, tak se mi neosvědčily žádné kapky do nosu ani různé super vymoženosti.. prostě to nefunguje. Důležité je nesmrkat jen jednou dírkou, jak se to běžně dělá. Potom totiž člověku zalehnou uši a to dokáže naštvat. Dále pak není potřeba žádné mazání odřeného nosu jakobych byl cvok, protože když člověk nepoužívá papírové kapesníčky, ale ubrousky, tak si nos neodře. Takže žádné kapesníčky, ale normální velké ubrousky (navíc jsou levnější). Co se týče těch zalehlých uší, tak to jsem zatím ještě moc nevyřešil, zkusím někdy ušní svíce. Ale poslech hudby je dobrá kompenzace, která mi pomáhá. Když se mi motá hlava nebo mám horečku či zimnici, nemá smysl se tím trápit. Prostě si lehnu a spím dokud se samovolně nevzbudím. A většinou se vzbudím bez těch nepříjemností. Důležité jsou taky myšlenky se kterými usínám, protože tyto myšlenky pak mysl zpracovává po celou dobu spánku. Takže je vhodné myslet třeba na to, jak postupně vyhrávám a uzdravuju se.

Tak to by vlastně byl takový můj základní postup boje s nemocemi; pak tu jsou ještě perfektní doplňky a rady, které uzdravení urychlí a zpříjemní:

Výborné je jíst sladká a hodně výživná jídla. Třeba taková ovesná kaše je něco, co dovede nemoci celkem obstojně zatopit. Je to asi jako dát imunitní armádě místo luků samopaly. Dál je taky skvělé jíst potraviny, které byly od přírody stvořeny pro komplexní výživu a podporu života. Patří mezi ně třeba: med (včely z něj žijí celou zimu, něco v něm asi bude), vejce (z vajec se rodí život!), mléčné výrobky (samotné mléko asi moc ne, jen párkrát třeba mléko s medem). Dál je taky dobré hodně pít. Dobrá je voda, čaj a džusy. Tělo se vodou čistí a proto je nutné hodně pít. Pití tekutin také přemůže horečku.

Potom je taky úplně zázračným prostředkem vitamín C. Ale funguje mi jen ten šumivý, vitamín C v tabletách mi nikdy nepomohl. Ten šumivý totiž taky umím propojit s vložením nějakého uzdravujícího záměru nebo přání do nápoje, který pak vypiju.

Pak je třeba dobré si představit, jak s každým nádechem nadechuju život, energii, uzdravení.. a s každým výdechem vydechuji nemoc, bolest, špatné myšlenky. Tohle cvičení je asi fakt dobré snad na všechno. Nejen, když jsem nemocný.

No a pak nakonec je taky možné si tu nemoc vlastně užít. Když jsem nemocný, tak se mi zdají zajímavé a živé sny, jde mi dobře meditovat, mám na sebe spoustu času, a odpočívám. Nejednou jsem byl rád, že jsem byl nemocný, protože mi to pak třeba vnuklo různé myšlenky, ke kterým bych jinak nedošel.

Takže takhle jsem se naučil bojovat proti nemocem. Snad to třeba někomu pomůže nebo v tom najde inspiraci. :-)

Pro psaní komentářů je vyžadováno přihlášení.

ArMi

15.12.2015 - 13:33

Povětšinou souhlas, ale měl by sis uvědomit, že nemoc je upozorněním, že něco děláš špatně. A je v podstatě jedno jestli tu nemoc potlačíš léky a nebo rafinovaně jemnohmotnými prostředky – třeba tou představovanou armádou. Obojí funguje, ale je to vždy jen ODKLAD, abys zjistil co děláš ve svém životě špatně.

Protože se ti to opakuje, tak si to, co děláš špatně budeš muset najít. Dokud tu zprávu nezjistíš, tak se ti to může opakovat stále dokola.

Komentářů: 1Strana: 1 
© 2009 - 2018 Robert Pösel, webdesign Jaroslav Bereza. Podmínky použití a ochrana soukromí. Generováno 0,12504s