Tajemství pocitu štěstí

Kategorie: Práce s energií
Vloženo: 28.6.2011 - 10:10
Zobrazeno: 2978x
Začátek: 1.1.2010 - 0:00
Konec: 19.6.2011 - 0:00
Obsah příspěvku:

Verze: 0.1 Poslední úpravy: 28.6.2011 (základní verze článku, postupně ho budu vylepšovat)

Takže po delší době tu mám nový článek, který se zabývá pocitem štěstí

Význam článku

Domnívám se, že informace zde obsažené jsou naprosto zásadní, protože se bezprostředně týkají nás všech. Je to holá a základní příčina pocitu štěstí. No a pochopitelně lidé vyhledávají slast a vyhýbají se strasti. Pokud toto je příčina pocitu štěstí je to také zcela logicky příčina všeho lidského počínání. Lidé se snaží dosáhnout něčeho proto, aby byli šťastní. Pokud zvládnete převést informace v článku do svého života, budete permanentně šťastní kdykoliv a nebudete muset dosahovat ničeho. Je to proto, že informace se týkají holé příčiny štěstí jako takové, která je ve svojí podstatě tak jednoduchá, že jednodušší snad být ani už nemůže.

Trocha teorie

Nejdřív bych měl vysvětlit některé věci kolem. Začal bych tím co je „nosičem“ toho pocitu. Je třeba si uvědomit, že emoce vnímáme a cítíme, ale není to naše pravé Já; vnímáme ty emoce, ale přesto my sami nejsme emocemi. Jsem názoru, že pocit, emoce a cítění existují jako energie. To, kterou energii právě vnímáme má za následek to „jak se cítíme“ Energie je v podstatě úplně vše. Tato energie má mnoho různých forem např. myšlenky, emoce, elektřina, oheň, vzduch, voda i pevné předměty. Různé formy energií mají různou funkci a různý vliv na to, či ono. Např. ke hmotnému mobilu patří celkem nehmotná elektřina, která má vliv třeba na funkci repráku a displeje a k mobilu také patří ještě méně hmatatelné elektromagnetické vlny, které jsou nosičem informací a mají následně vliv na elektřinu v mobilu, a ta na repráky a na to co z mobilu slyšíme. Podobným způsobem ke všem hmotným předmětům(energiím) patří i nehmotné energie a tyto hmotné i nehmotné energie mohou mít vliv na okolí. A co se emocí týče má přítomnost těchto energií vliv na vaši náladu.

Některá energie na nás působí pozitivně a některá negativně. Měl bych však říci, že pojem zlo a dobro je omylem. Nelze určit co je zlé a co je dobré, protože každému se to bude jevit jinak podle jeho momentálního vyznění situace a podle jeho potřeb. Navíc nelze určit všechny konečné důsledky v plném rozsahu, nejsme-li vševědoucí. Jak se říká „Všechno zlé je pro něco dobré“ Raději bych negativní věci označil jako ty, které nejsou v harmonii s okolím a pozitivní jako ty které v harmonii jsou. Co si představit pod označením harmonie? Z principu jde o příjem energie z okolí a výdej energie do okolí v poměru 1:1 Člověk který je egoistický/sobecký zpravidla pouze bere a hromadí. Má více než může potřebovat a okolí díky němu může mít nedostatek. Naproti tomu člověk který jenom dává a nic nepřijímá bude za chvíli vyždímaný a bez energie. To bude mít za následek to, že pokud se chce vyhnout sebe-destrukci bude si muset najít způsob, jak energii získat, aby nezkolaboval.

Tak to byli nějaký teoretický kecy a teď něco užitečnějšího v Praxi.

Tak a teď k samotnému fungování pocitu štěstí. Je to v podstatě velmi jednoduché. Stačí jenom přijmout energii z Absolutna/u­niverza/vesmí­ru/boha nebo jakkoliv jinak to chcete nazvat. To je nejsilnější a nejvhodnější zdroj energie. Samozřejmě existují i jiné zdroje. Někteří lidé se naučili vysávat energii z lidí, lze ji získat z přírody, z vody, z potravy, z drog apod. Nicméně energie z Absolutna hraje nejsilnější roli a proto jiné vlivy(např. strava a čerstvý vzduch) nebudu uvažovat. Absolutno ze svojí podstaty nabízí svoji harmonickou energii bez rozdílu všem. Stačí ji pouze přijmout. To je vše co je potřeba k pocitu štěstí. Dostanete tu energii jen tak, bez podmínky, nemusíte jí poslat dál. Ovšem když jí pošlete dál získáte mnohem víc než dáte. To ale nebude fungovat, pokud to budete posílat jen proto, že užitek z toho chcete mít hlavně vy a na ostatních nezáleží.

Člověk má dobrou náladu, když si začne sám sebe vážit; má se rád. Tím tu energií totiž přijme. Zeptejte se sami sebe: „Kolik toho nejlepšího si zasloužím?“ Zkuste to vyjádřit v procentech. A to co si odpovíte přímo vypovídá o tom, jak si sami sebe vážíte. Člověk je šťastný když svoji současnou situaci(existenci v přítomnosti) považuje za velmi žádoucí a naplno ji přijímá. Nevytváří tedy odpor a plně přijímá tu energii. Jenomže nebyl by to člověk aby si to nějak nekomplikoval. :-D On si totiž myslí, že musí něco udělat/vytvořit/do­kázat, aby si sebe mohl začít vážit.

Neuvědomuje si, že je dokonalý takový jaký je se všemi svými „nedostatky“. Někde jsem slyšel takovou zajímavou věc: „Když lidi sledují přírodu, zvířata, vesmír, faunu i floru tak to všechno vidí jako naprosto dokonalým, ale když se podívají na sebe, vrchol evoluce, najednou tvrdí že nikdo není dokonalý.“ Jasně lidi dělají spoustu nepěkných věcí, jenže kdyby si skutečně uvědomovali co dělají nedělali by to. To co dělají odpovídá jejich současnému stupni duševního vývoje a individuálního pochopení. Oni k tomu ještě časem dospějí. Je to jen otázka času. Je to jako když zraje ovoce na stromě. Nejdřív tam je květ a pak takový to zelený a pak to zraje. Není to tak, že jeden den tam je květ, druhý den tam přijdete a už je tam hotový červený jablko… chce to čas. S lidmi je to podobný a proto v každý fázi uzrávání je člověk stále dokonalý takový jaký je. Ostatně ani nelze říci co je a co není dokonalý, každý na to má jiný názor, je to subjektivním výplodem myslí. Tohle by snad mohlo stačit na to, aby si vaše racionální Já mohlo zdůvodnit, že není důvod proč by jste si sebe neměli vážit takový jací jste.

Lidské podvědomí má takovou zvláštní vlastnost. Stále se snaží hledat důvody proč by si samo sebe mělo vážit a pokud je nemá nebo jich má málo, tak si je snaží vytvořit. Ono totiž ví, že když si sebe bude vážit, tak bude šťastný a hodně :-) Taky používá takovou vazbu: „Podle tebe soudím sebe“ To znamená, že potřebuje reakci/hodnocení okolí, aby mohlo hodnotit sebe. Podvědomí je přesvědčený, že hodnocení samo sebe je příliš subjektivní a nedůvěřuje mu. Takže si snaží vytvářet důvody proč si sebe vážit ve svém okolí. Dožaduje se pozornosti/uz­nání/respektu. Přece když ho někdo respektuje, tak už si může myslet že za něco stojí. Jak bylo řečeno ve filmu Revolver „Milujte mě nebo nenáviďte mě. Hlavně si myslete, že jsem NĚKDO“ Aby si to ten člověk mohl myslet sám o sobě, aby si mohl sebe vážit a mít se rád, aby si podvědomí myslelo, že už je dost dobrý na to, aby mohl přijmout energii z Absolutna a byl šťastný.

V budhismu se tvrdí, že žádostivost a touhy jsou příčinou utrpení. Je to opět odmítání vašeho vlastního stavu v přítomnosti a odmítání příjmu energie. Jako byste nebyli spokojení sami se sebou. Tudíž se neměli rádi.

Pro lepší představu přidám několik konkrétnějších příkladů:

  • Agresor šikanuje okolí, aby se ho lidi báli a respektovali a mohl si myslet že je někdo
  • Někteří lidi se cíleně rýpají do někoho a zpochybňují jeho názory nebo jednání, aby si mohli myslet, že jsou lepší než ten druhý. (takové označuji pojmem Tazatel)
  • Občas se někdo snaží tvářit záhadně a neproniknutelně, aby mu ostatní věnovali pozornost. (Rezervovaný)
  • A někdo se tváří jako hromádka neštěstí a usiluje o to, aby se ostatní slitovali a věnovali mu pozornost. Často svoje neštěstí cíleně zveličuje. (Lituj mě)
  • a třeba sprajer kreslí na zeď svoje podpisy, aby si ostatní mysleli že je někdo a pak si to mohl myslet i on
  • sportovec se snaží dosáhnout co nejlepšího výkonu, aby si mohl myslet že je „borec“
  • umělec, který tvoří dílo, pro potěšení ostatních a když se lidem dílo líbí umělec si sebe váží
  • umělec, který tvoří dílo pro svoje vlastní potěšení a když to on sám vyhodnotí jako krásný, tak se má rád
  • člen rodiny pochválí mamce oběd…
  • když někdo touží po vztahu s nějakou osobou, aby ho měla ráda
  • rodiče chtějí mít děti, které mají nejlepší výkony, výsledky nebo jsou dobří, aby mohli být na sebe hrdí a mohli si sebe vážit, jaké mají děti
  • fandové sportovních her chtějí, aby tým z jejich země vyhrál a mohli být hrdí na svoji státní příslušnost a mohli si myslet, že jsou někdo
  • když někdo někoho drbe opět to dělá kvůli pozornosti, aby si mohl myslet že je Někdo
  • když někdo chce mít za každou cenu pravdu
  • když někdo dělá naschvály, tak proto aby mohl mít ze sebe radost
  • když někdo někomu vypráví vtipy a povede se mu tak má ze sebe radost a když se mu nikdo nepovede a nikdo se nesměje tak je smutný protože si myslí, že není dobrý když se mu to nepovedlo
  • když někdo někomu pomáhá a vidí, že opravdu pomohl, tak si sebe váží, jak se mu to krásně povedlo
  • a taky pocit z dobře odvedené práce obecně
  • někteří lidi se sebepoškozující a trestají se, aby se pak mohli mít rádi a měli pocit, že když se potrestají tak si zaslouží něco dobrého a tak i snesou ubližování od druhých a myslí si, že si nic jiného nezaslouží

Mohl bych ještě dlouho pokračovat. Myslím, že to co jsem uvedl je snad veškerého lidského jednání.

Ještě tu uvedu úryvek z knihy Moc podvědomí od Josepha Murphyho


Orientace na výkon

Orientace na výkon je jednou z nejčastějších reakcí na odmítnutí jakéhokoli druhu.

Když dítě přinese samé jedničky, obvykle ho rodiče obejmou a řeknou mu: ty si náš kluk (naše holčička), jsi šikovný, máme Tě moc rádi a jsme na Tebe pyšní. Pokud vysvědčení, dětský pokoj, sportovní výkony apod. nevypadají podle představ rodičů, pak je konec s dárky a projevováním lásky. Občas, když děti něco vyvedou (a s tím se prostě u dětí musí počítat), uslyší něco ve stylu: „Jdi pryč, jsi zlobivý kluk (zlobivé děvče). Nemám Tě rád (a), přijď, až to bude v pořádku, až se změníš!

Nevím, co by jste z takového přístupu vydedukovali vy, ale já i přes pokročilý věk jediné: „láska je forma odměny, není to nic bezpodmínečného. Musím si ji zasloužit. Nesmím nic rozbít, musím mít nejlepší známky ve třídě, musím nejrychleji běhat, nejdál skákat, musím být manuálně zručný, musím všechno zvládnout. Pak si určitě přijetí a lásku rodičů a všech kolem zasloužím.


Takže co z toho všeho plyne? Nemusíte dosahovat absolutně ničeho. Stačí si jen sebe vážit takový jaký jste a přijmout vaši přítomnost a váš stav tady a teď jako žádoucí. Neříkám, že byste měli přestat cokoliv dělat, klidně vyvíjejte činnost, jen snad se tolik neupínejte na cíl. Cesta je cíl, není třeba nic dokazovat :-)

Spokojený člověk je ten, který má uspokojil všechny svoje potřeby. Šťastný je ten, který si to uvědomuje. Tím si totiž váží svojí existence v přítomnosti a aktivně tím přijímá energii. Vaše potřeby si určujete jen a jen vy sami a nikdo jiný. A tudíž pouze Vy sami rozhodujete o tom jak moc budete šťastní

Nezlobte se na sebe, že vám něco nejde nebo že něco děláte špatně. Jak jsem již řekl, jste dokonalý i s vašimi nedostatky a tím že se budete zlobit na docílíte pouze toho, že budete mít špatnou náladu. Pokud třeba budete chtít být šťastní a nebudete a budete se proto na sebe zlobit, tak pochopitelně ani šťastní nebudete. Nebojujte proti svým emocím, protože pak budete dělat odpor sami k sobě a bude to ještě horší. Prostě je přijměte, oni odezní a zase bude líp :-)

Článek je možno volně kopírovat s podmínkou, že bude uveden zdroj a pokud bude zveřejněn na jiném webu tak přidáte odkaz dolů do komentářů.

Pro psaní komentářů je vyžadováno přihlášení.

Elen

24.4.2013 - 20:15

Přesně tak…moc hezký článek.Já patřím ještě mezi ty co si myslí, že za nic nestojí. Ale přišla jsem na jednu věc..chci být spisovatelkou a několik let jsem psala svou první knihu, přepsala jsem ji na filmový scénář a doufala, že se zalíbí. Sice se zalíbila ale zklamalo mě že naše republika nemá dostatek financí na zrealizování natočení mého scénáře, takže mi řekli, že je to krásný příběh ale nerealizovatelný. bylo to prop mě strašný zklamání, ale pak jsem si uvědomila, že budu psát dál…ne kvuli lidem, ani kvůli čtenářům, ale kvůli sobě, jelikož u psaní jsem štastná, aniž bych si lámala hlavu nad výsledkem. Naplnuje mě to:-)

Michaela111

5.2.2015 - 11:31

Toto je dokonalý článek. Na tohle tajemství jsem (myslím) přišla už dřív, včera jsem dokonce viděla The Secret a dneska čtu tohle a utvruje mě to v tom, že jsem přesně tak šťastná jak potřebuji :)
Snažím se lidem posílat pozitivní energii a čím víc se zamýšlím a pozoruji to, tím víc to funguje. A tím víc pak mam energie já sama, je to úžasný koloběh :)

Komentářů: 2Strana: 1 
© 2009 - 2017 Robert Pösel, webdesign Jaroslav Bereza. Podmínky použití a ochrana soukromí. Generováno 2,18154s