Kategorie: Zamyšlení
Vloženo: 4.10.2009 - 22:55
Zobrazeno: 193x
Zrovna před chvílí na mě opět přišla taková pozitivní nálada, kdy si říkám že bych se měl zlepšit, myslet pozitivněji a chovat se celkově lépe (ne že bych se teď choval nějak špatně, jen bych mohl líp).
Dnešní svět (nevím jak to bylo v minulosti, nepamatuji si to) je totiž tak nějak celý negativní, založený akorát na penězích, strachu, sobectví… Všem (tzn. téměř všem, samozřejmě jsou tu výjimky) jde jen o sebe a neuvědomují si, že čím lépe by se chovali k ostatním, tím lépe by se tím pádem chovali i ostatní k nim. Ale osobně věřím, že se to pomalu zlepší – a začnu u sebe.
Jsem pro názor: „Nechovej se k ostatním tak, jak nechceš aby se ostatní chovali k tobě.“, pokud by to tak bral každý, nebylo by tu tolik konfliktů a problémů mezi lidmi a všichni by se měli lépe.
Vždyť když si vezmete co vám dává radost a štěstí oproti tomu co vám bere hněv a smutek. Stojí to za to? Ze zkušeností mi přijde, že na špatnou náladu či negativitu si tělo jakýmsi způsobem navykne a člověku ten stav nakonec „vyhovuje“. Proto se ani nechce nějak snažit aby se ho zbavil – opravdu ale vždy stačí snaha a chtít, potom jde všechno! (Zní to jako fráze, ale je to tak.) Sami pocítíte tu úlevu a skvělý pocit, když se vám promění špatná náladu v dobrou a zjistíte, že vám dává mnohem více než kdybyste zůstali pohodlně u té špatné. Chce to si jen prostě říct že tu špatnou náladu mít nechci, mám se fajn a neřešit zbytečně blbosti.
Život je krátký a měli bychom si ho užít – je jen na nás jaký si
jej uděláme! A ještě citát: „Prožívej každý den jako by byl tvůj
první a zároveň poslední“ ![]()