Rychlo-AC

Dnes ráno jsem se probouzel. Skončil mi sen a vzpomněl jsem si na to že bych mohl zkusit AC. Taky jsem si vzpomněl na to, jak jsem včera četl svůj starší zápisek z deníku, kde jsem si poznamenal, že na AC nic těžký není. Stačí udělat naučený „grif“, vstát, odejít z postele na který zanechám hmotný tělo. Ležel jsem tedy probuzený se zavřenýma očima a před chvilkou mi skončil sen a ještě jsem se nepohnul. Zaměřuji se tedy na svoje jemnohmotný tělo tak abych ho nějakým způsobem cítil a s pomocí silný imaginace/před­stavivosti a bez použití fyz./(hrubohmot.) svalů vstávám jednoduše z postele, skoro stejně, jako bych vstával normálně a stojím před postelí. Celý to zabralo asi tak(5–10sek.)

Někdy při tomhle způsobu výstupu cítím jak brním a odpor a někdy vůbec nic. Domnívám se že je to tím, že někdy cestuju mimo tělo astrálním tělem a někdy jen mentálním(podobně jako ve snu). Ven vylezu tím tělem na který se zaměřím a který uvedu myslí do pohybu.

Stojím v pokoji a napadlo mě, že bych se mohl zkusit podívat do postele jestli tam uvidím svoje tělo. Koukal jsem na peřinu.. jdu blíž a hledám něco jako hlavu. Něco tam je, ale myslím, že by to spíš mělo vypadat jinak. Nemůžu to posoudit, protože nevidím úplně dobře, ale až tak moc mě to nezajímá. Jdu se podívat do obýváku. Jsem si vědom toho, že můžu procházet zdmi, ale vím, že jsem se dotkl zdi. Pravděpodobně celý to prostředí je iluzí, ale nemůžu to ani potvrdit ani vyloučit. Jsem v obýváku a fakt moc dobře nevidím.. vše je taková mázlý a nemá to moc pořádný obrysy. Sen to ale nejspíš taky není protože se tu cítím úplně jinak než ve snu. Není tu moc co dělat, obraz za moc nestojí a necítím se tu zas tak příjemně, takže odcházím a probouzím se.