Seznámení s dvěma jeleními bytostmi

Začíná se vše obyčejným snem, který částečně ovládám, ale kvalita snu a vědomí není dobrá. Samotný sen je nezajímavý, až na jeho konec, kde letím pořád nahoru a snažím se dosáhnout vesmíru. Nedaří se mi to. Země pode mnou se zmenšuje, domky, cesty, lesy apod. se taky zmenšují. Časem jsou tak malinkaté, že nejsou téměř vidět, ale je vidět spíše globální tvar, který tvoří a tím je zase nějaká louka, či lesík, či dokonce budova.

Přestává mě to bavit a i jsem unavený letem, tak letím rychle dolu. Přistávám ale v jiném prostředí, než jsem odlítal. Jako kdyby ten svět se nestihl dostatečně zrychlit a tak se vytvořil dle toho globálnějšího obrazu. Inu. Je jedno, jak se to vytvořilo, hlavní ale je, že se jedná o úplně jiné prostředí.

Zkouším se stoupnout, ale cítím tíhu svého těla. Docela mě to zaujímá, protože není obvykle, že ve snech vnímám své tělo. Pohybuju se trochu nešikovně, protože se stále snažím o pohyb bez těla, ale to už tam naopak mám. Ve výsledku několikrát padám na zem a znova se zvedám.

Po několika krocích a námaze to vzdávám. Sedím na zemi a zkoumám trávu. Cítím jí na dotyk. Stejně tak i samotnou zem, jak je studená. Najednou se odněkud objevuje zvíře, připomínající jelena, ale ne tak docela. Přichází ke mně. Sedím, a snažím se vysílat signál, že mu nechci ublížit, ale sám zároveň potlačují nervozitu, že by mohlo zaútočit spíše ono. Protože cítím, že je taky vyplašené.

Přichází ke mně blíž, a já se ho dotýkám rukou na jeho nos. Trochu ho pohladím, na dotek to je jako když se dotýkám koně. Nejdřív se leká, ale když si všímá, že mu neubližují, tak se nechá. Po chvíli začíná se seznamováním i ono. Očuchává mě někde u hrudníku, ale po chvíli mě strká nosem do čela a já cítím, jak odtamtud vychází nějaké teplo. Dochází mi, že mě nejspíše chce nějak kontaktovat, ale přes srdeční mi to nešlo, tak zkouší jinou čakru.

Nic ale neslyším a tak jí vysílám, že nejsem dobrý na přijímání telepatických signálů. Ale v ten okamžik vysílá nějaký zvuk, ale ne mým směrem. Z trávy vybíhá male jeleňátko, ale bíle barvy. Přibíhá ke mně a zarazí se nosem někam do mých pravých žeber. I tam cítím teplo. Stále nic neslyším a chci jim to znovu sdělit, ale najednou jeleňátko vysílá řadu nějakých zvuku, kterým vůbec nerozumím. Po chvíli se ale probouzím.